Průchod studijním plánem

Informace k organizaci kurzu RSb028 Oborová praxe

Studijní plán specializace Ruština pro společenskou praxi předpokládá povinné absolvování oborové praxe v rozsahu nejméně 4 týdnů (20 pracovních dnů).

Kurz RSb028 Oborová praxe lze zapsat nejdříve ve 4. semestru (doporučeno), kdy posluchači zvládli na potřebné úrovni nejen praktický jazyk, ale také další teoretické i prakticky zaměřené disciplíny, včetně základních dovedností v oblasti elektronické agendy.

Profil absolventa předpokládá uplatnění zejména při práci v ekono­mických útvarech obchodních i výrobních společností, ve sféře služeb, turistického ruchu a v orgánech veřejné správy.

Právním podkladem pro realizaci praxí je smlouva mezi MU a poskytovatelem (viz níže Dokumentace potřebná k absolvování kurzu). Smlouva se uzavírá bez vzájemných finančních závazků (nikdo nikomu nic neplatí).

Odbornou praxi jsou studenti povinni absolvovat bez nároku na odměnu. Počty a termíny nástupu studentů na praxi jsou v případě uzavření smlouvy sjednávány podle potřeb a možností poskytovatele.

Poskytovatele praxe si posluchači přednostně hledají podle svých možností sami, případně po poradě s garantem praxí, kterým je doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc.

Při domlouvání praxe je možné využít doprovodný dopis poskytovatelům praxe připravený jménem garanta praxí. (ke stažení word a pdf)

Posluchači jsou povinni oznámit garantovi praxí nástup na praxi u vybraného poskytovatele s dostatečným předstihem (nejméně 2 týdnů) tak, aby garant oboru mohl posoudit a případně odsouhlasit vhodnost zvoleného poskytovatele a náplně praxe, případně poradit s administrací potřebné dokumentace.

Administrace kurzu RSb028 Oborová praxe

Dokumentace potřebná k absolvování kurzu:

• Smlouva o spolupráci při odborné praxi (stáži) studentů Ústavu slavistiky FF MU
• Příloha č. 1 – Protokol o přijetí studenta na praxi (stáž)
• Příloha č. 2 – Potvrzení o absolvování praxe (stáže) a hodnocení studenta
• Příloha č. 3 – Závěrečná zpráva o průběhu praxe (stáže)
• Přílohy č. 1–3 ke stažení

Veškerá dokumentace se pořizuje ve dvou originálních vyhotoveních!

Zpracování dokumentace

Před zahájením praxe:

1. Text Smlouvy je třeba na barevně označených místech doplnit o konkrétní údaje a na str. 3 ji podepíše zástupce poskytovatele. Smlouva se podepisuje ve 2 exemplářích oběma stranami před zahájením praxe (jedna zůstane po podpisu garantem praxe poskytovateli).
2. V Příloze 1 „Protokol o přijetí studenta na odbornou praxi“ je třeba opět doplnit příslušné údaje (datum musí být pozdější než na smlouvě), přílohu podepisuje posluchač a za poskytovatele tutor (ten, kdo má posluchače během praxe na starosti).

Po skončení praxe:

1. V Příloze 2 „Potvrzení o absolvování praxe a hodnocení studenta“ se opět vyplní všechny údaje a poskytovatel stručně vyplní rubriku „Stručná charakteristika pracovní činnosti studenta v průběhu praxe“ a opatří přílohu podpisem s razítkem.
2. Přílohu 3 „Závěrečná zpráva o průběhu praxe“ stručně vyplní posluchač (kromě rubriky „Závěr garanta předmětu“).

• Je nutno dbát zejména na logickou návaznost dat v jednotlivých dokumentech.
• Před nástupem na praxi student doručí garantovi praxe Smlouvu a Protokol o přijetí studenta na odbornou praxi, obojí ve 2 vyhotoveních a potvrzené poskytovatelem praxe.
• Bezprostředně po absolvování praxe student odevzdá garantovi praxe vyplněné a potvrzené Přílohy č. 2 a 3.
• Po vyhodnocení dokumentace udělí garant předmětu studentovi zápočet za absolvování praxe.

Obecně o bakalářské práci

Abyste mohli přistoupit ke státní závěrečné zkoušce v červnu, je třeba odevzdat bakalářskou práci do konce dubna. Pokud se konají SZZk také v září, pak se práce pro tento termín odevzdávají do konce června.

Bakalářská práce má rozsah minimálně 70 000 znaků (vč. mezer a poznámek pod čarou; naopak se nepočítají přílohy, jako může být slovníček ad.). Zároveň by minimální rozsah neměl být výrazně překročen, běžně práce mívají do 100 000 znaků, což je cca 50 běžných stran ve Wordu. Práce mohou být psány česky i rusky. Užití dalších jazyků je upraveno v Opatření FF MU 9/2020.

V bakalářské práci zpracováváte (analyzujete, zkoumáte) určitý vymezený problém. Na jeho řešení se dohodnete s vedoucím práce, s nímž v průběhu psaní konzultujete, jak postupovat a jak vymezený problém odborně řešit. Jde o nejnižší stupeň odborné kvalifikační práce, což znamená, že se od vás neočekávají převratné vědecké objevy, ale zároveň práce nemůže být jen kompilací (shrnutím, převyprávěním) známých skutečností. Rozhodně se očekává, že prokážete, že jste si k danému tématu schopni vyhledat relevantní odborné zdroje a literaturu, ty nastudovat a využít při řešení odborného úkolu.

Podrobnější informace ke zpracování prací jsou dostupné v příslušné záložce na těchto stránkách.

Kdy volit téma?

Psaní práce se budete věnovat v posledním semestru studia. Volbu je tedy třeba provést nejpozději do konce předposledního semestru. Zpravidla se jedná o pátý semestr. Nad tématem můžete začít přemýšlet během léta mezi čtvrtým a pátým semestrem a na počátku pátého semestru oslovit potenciálního vedoucího práce.

S přípravou tématu vám může pomoci volitelný předmět RJv010 Obsahové a technické aspekty přípravy diplomové práce, vyučovaný v podzimním semestru.

Jak si téma vybrat?

To se dá řešit několika způsoby. Například se zamyslete, jaký předmět či téma vás během studia zaujaly. Někdy studenti vycházejí ze seminárních prací, které už psali (případně rozsáhlejších referátů). Mají tedy k tématu vztah a něco o něm vědí. Nebo se k tomu dá přistoupit tak, že se zamyslíte, kdo z vyučujících vás svými přednáškami a semináři zaujal, a proto byste chtěli psát bakalářskou práci u něj/ní. Pak není nic snazšího, než mu/jí napsat a zeptat se, zda má ještě prostor pro další práci, a požádat o zadání tématu.

Také se můžete podívat do IS MU do agendy rozpisy, kde vyučující nabízejí volná témata, k nimž je možné se přihlásit. Pokud si nezvolíte z některých vyhlášených témat, tak než oslovíte někoho z vyučujících, aby vaší práci vedl, je třeba udělat si vlastní základní představu o tématu, tj. hrubé formuluje obrysy tématu a okruh zdrojů, z nichž bude vycházet.

Při promýšlení tématu berte na vědomí, že studium Ruských studií neznamená, že můžete psát práci o čemkoli, co se nějak týká Ruska. Studujete filologickou disciplínu a jste studenty filozofické fakulty, tím je dán rámec témat, jimž se věnujeme. Takže i když jeden ze studijních plánů obsahuje mj. přednášky z práva či jeden předmět o cestovním ruchu, nejedná se o vhodná témata. Většina vašeho studia se týká ruského jazyka, ruské literatury a kultury. Tedy téma zaměřené na pojetí nějakého problému v ruském a českém právu není vhodné, protože pro takové téma nemáte dostatečné školení (i když mohou existovat akceptovatelné výjimky), a pracovníci ústavu potřebnou kvalifikaci. Něco jiného ovšem je, když se chcete zaměřit na právní terminologii či právní texty z lingvistického hlediska; práce, kde studenti vypracovávají různé tematické slovníčky na základně specializovaných textů, jsou určitě možné. Tedy téma by vždy mělo být zaměřeno primárně na jazyk, literaturu a kulturu v širším slova smyslu.

Témata překračující rámec filologie (např. tendující k cestovnímu ruchu) je třeba vždy posoudit individuálně a rozhodně platí, že musí být psána v ruštině, aby byla prokázána schopnost užívat specializovanou část jazyka v odborném textu.

Oslovení vedoucího práce

Než oslovíte potenciálního vedoucího práce, téma si náležitě rozmyslete, zhodnoťte ho kritickým okem, poohlédněte se v knihovně, jestli k němu budete mít dostatek sekundární literatury, zamyslete se nad tím, jestli téma není příliš široké nebo naopak příliš úzké.

Nikdy nechoďte za případným vedoucím se zcela prázdnou hlavou. Rozmyslete si dopředu alespoň několik záchytných bodů – co vás na vašem oboru baví, které předměty vás zaujaly, o čem rádi čtete, jací autoři jsou vaši oblíbenci, jaký typ výzkumu byste si chtěli vyzkoušet…

Zkuste se také dopředu zamyslet nad několika otázkami:

• jaký bude cíl a aktuálnost vaší práce (co a proč chci zjistit?);
• jaká je hypotéza (co předpokládám, že zjistím?);
• jaký je objekt výzkumu (s jakým materiálem budu pracovat?);
• jaké postupy pro jeho zpracování využijete (práce nemůže být „čtenářským deníkem“ – přečtu to a pak o tom něco napíšu).

Popřemýšlejte, který z pracovníků ústavu/externistů by mohl práci vést. Diplomovou práci mohou vést všichni vyučující na MU. Vyloučeni nejsou doktorandi nebo odborníci v daném oboru z jiných akademických nebo neakadamických pracovišť, kteří mají požadovanou kvalifikaci v oboru. Přednostně volte jako vedoucí práce interní pracovníky Ústavu slavistiky FF MU. (Pomůcka: interní pracovníci ÚSlav FF MU jsou ti, kteří mají ve třetím podlaží budovy A pracovnu, ostatní jsou externisté). Externisté mohou vést závěrečné práce, ale důrazně doporučujeme volbu tématu i vedoucího konzultovat s garantem oboru. Externisté bývají seznámeni s interními studijními pravidly jen potud, nakolik se to týká těch několika málo hodin, které učí. Mohou tedy (aniž by to byla zlá vůle) schválit studentovi téma, které je v pořádku z hlediska odborného, ale nemusí splňovat podmínky pro konkrétní studijní program.

Počítejte s tím, že se může někdy stát, že oslovený vedoucí odmítne vést vaši práci, protože má již hodně diplomantů, takže budete muset oslovit někoho dalšího.

Na co si dát pozor při volbě tématu?

Pozor na nepromyšlené téma

Nechoďte konzultovat hned první letmý nápad na diplomovou práci. Nepromyšlené téma se může stát noční můrou. Níže tři lehce humorné příklady z praxe.

• Školitel bude vaším tématem nadšen a pochválí vás, že se konečně našel student, který chce projít specializovaný slovník o 10.000 jednotkách a vyexcerpovat z něj potřebný materiál. A že těch slovníků je v ČR jen pár a volně dostupný je jen v knihovně v Praze.
• Nebo: téma bude schváleno a na konzultaci nezazní nic, co by ve vás vyvolalo dojem budoucích problémů. Až při psaní tématu zjistíte, že velká část potřebných knih je k dispozici pouze na prezenční výpůjčku, nicméně otvírací doba studovny se vám kryje s dobou, kdy máte povinné přednášky / jste na brigádách / jste v práci atd.
• Nebo: nemá význam psát o cestách ruských spisovatelů do českých lázní (mimochodem hezké téma), když bydlíte v Ostravě a zpracování tématu bude vyžadovat pravidelné cesty na opačný konec republiky. A už vůbec to nemá význam, pokud jste Slovák z Košic.

Využijte toho, že si téma můžete zvolit a tím také více méně určit, s jakým materiálem budete pracovat. Ohledně materiálu si položte otázky:

• Kde se nachází? (i když tomu někteří nevěří, stále není celý svět on-line).
• Je v brněnských knihovnách? Je v knihovně ve městě, kde bydlím a kde budu trávit většinu času při psaní diplomové práce?
• Je v archivu? (Pokud nestudujete ve sdruženém studium historický obor, pak je tato varianta jen pro zkušené, zdatné, případně otrlé a sebevrahy).
• Budu materiál schopný/á číst? V jakém je jazyce? (Opět jen pro zdatné a zkušené je vhodný materiál přístupný jen v rukopisech).

Rozhodně platí, že čím lépe promyslíte téma a s ním spojený materiál, tím snáze se vám bude zpracovávat.

Nevznikla už podobná práce?

Před tím, než požádáte vedoucího o to, aby vám téma zapsal do ISu, si pečlivě prostudujte archiv MU a dalších podobných pracovišť na jiných vysokých školách, abyste se vyhnuli situaci, že podobná práce byla již napsána. Pokud podobnou práci najdete, budete muset téma změnit nebo alespoň dostatečně modifikovat nebo aktualizovat.

Vizte například:

http://is.muni.cz/thesis/

http://www.slavistika.upol.cz/studium/zaverecne_prace.html

https://is.cuni.cz/webapps/zzp/search/?tab_searchas=basic&lang=cs

a další…

1. Formální náležitosti

Základní pokyny ke zpracování bakalářských prací jsou uvedeny na stránkách fakulty, kde je dostupná také šablona pro úpravu práce. Využití šablony je sice dobrovolné, avšak šablona řeší většinu záležitostí spojených s úpravou práce. Kromě nové šablony vytvořené na základě jednotného vizuálního stylu MU je na stránkách k dispozici také starší verze fakultní šablony.

Závěrečné práce v rámci programu Ruská studia vždy odevzdávají tištěné jednostranně.

Náležitosti formální úpravy textů (např. použité písmo, jeho velikost, řádkování apod.) a je možné upravit či změnit po dohodě s vedoucím práce.

Ruské texty, bibliografické údaje použité literatury a zdrojů je možné v rusistických pracích ponechávat v azbuce (cyrilici), tj. není třeba je transliterovat. Stejně tak není nutné překládat do češtiny citace z rusky psané sekundární literatury a zdrojů (s výjimkou bakalářských prací, kde je překlad součástí diplomového úkolu).

2. Bibliografické odkazy a poznámky pod čarou

Zde uváděná podoba bibliografických údajů vychází z oborových zvyklostí a není povinná (lze používat např. zápis podle normy ISO 690). Dle povahy práce (literárněvědná, lingvistická, kulturologicky zaměřená atd.) je závazně stanovena po dohodě s vedoucím práce.

Seznam literatury se uvádí na konci práce, nečísluje se a je řazen abecedně.

V případě uvádění pramenů psaných jak latinkou, tak cyrilicí se položky v různých grafických systémech uvádějí v rámci příslušného dílčího seznamu zvlášť podle odpovídajícího abecedního pořádku (nejprve se uvádějí položky psané v jazyce práce).

Citace mohou mít následující podobu:

• monografie: NOVÁK, P. – NOVÁKOVÁ, P.: Aktuální otázky současné jazykovědné a literárněvědné slavistiky. Brno: Vydavatelství 5P, 2006, 320 s. ISBN X-123-456-789-0.
• článek v časopise: NOVÁK, P.: Aktuální otázky současné jazykovědné a literárněvědné slavistiky. Slovanské jazyky, 2006, č. 6, s. 1–10. ISSN 1234-5678.
• příspěvek ve sborníku: NOVÁK, P.: Aktuální otázky současné jazykovědné a literárněvědné slavistiky. In: NOVÁKOVÁ, P. (ed.): Slovanské jazyky. Brno: Vydavatelství 5P, 2006, s. 1–10. ISBN X‑123-456-789-0.
• URL: <www.aktualni-otazky.cz/jazykovedne>. [online]. [cit. 01.12.2006].

Ostatní online materiály se citují jako monografie či článek, vždy s uvedením data posledního přístupu (např. NOVÁK, P.: Aktuální otázky současné jazykovědné a literárněvědné slavistiky. Slovanské jazyky, 2006, č. 6. ISSN 1234-5678. <www.aktualni-otazky.cz/jazykovedne>. [online]. [cit. 01.12.2006].)

V literárněvědných pracích se na bibliografii zpravidla odkazuje pomocí poznámek pod čarou plnou citací díla. Pro opakované citace se používá zavedených zkratek ibidem, týž, tamtéž apod. V pracích lingvistických se tak děje zpravidla pomocí bibliografických odkazů, tj. v textu se v závorce uvádí příjmení autora a vročení díla.

3. Rozsah

• Minimální rozsah je stanoven na 70 000 znaků (cca 40 normostran).
• Není stanoven maximální rozsah práce, ale není žádoucí výrazné překročení minimálního rozsahu (zpravidla bakalářské práce mívají do 100 000 znaků).
• Rozsah se vždy počítá včetně mezer a poznámek pod čarou.
• Do minimálního rozsahu se nezapočítávají případné přílohy práce (dotazníky, obrazové přílohy, kopie textů a dokumentů apod.).

4. Jazyk

• Práce může být napsána v jazyce českém nebo ruském.
• Užití dalších jazyků je upraveno v Opatření FF MU 9/2020.
• Práce napsaná v češtině musí obsahovat ruské resumé (tj. stručný konspekt celé práce) v rozsahu nejméně 5000 znaků (cca 3 normostrany). A naopak rusky psané práce musí obsahovat české resumé o stejném rozsahu.

5. Povinné a nepovinné části práce

Závaznými částmi práce jsou:

• Titulní list (česky, včetně názvu práce)
• Prohlášení o původnosti práce
• Obsah
• Úvod (téma, cíl práce, zvolený postup zpracování, nástin struktury práce)
• Vlastní text práce (podle zaměření práce může jít o souvislý text členěný do jednotlivých kapitol, nebo může být text rozčleněn na obecně teoretickou a speciální/materiálovou část apod.)
• Závěr (souhrn získaných poznatků s vytyčením základních jevů, zejména vzhledem k zadání a cílům práce v rozsahu cca 2–3 normostran)
• Cizojazyčné resumé (ruské v případě, že práce je psána česky, a naopak české, je-li práce psána rusky; v rozsahu alespoň 5000 znaků)
• Seznam literatury (zvlášť se případně uvádějí):
  • Excerpované texty (jejich event. zkratky v abecedním pořádku a veškeré další bibliografické údaje)
  • Slovníky
  • Použitá sekundární literatura
  • Internetové zdroje

Nepovinnými částmi práce mohou být:

• Poděkování (za Prohlášením o původnosti práce).
• Věcný nebo jmenný rejstřík (za Seznamem literatury) – abecední seznam pojmů, jazykových jednotek, termínů nebo jmen s odkazem na příslušné strany textu.
• Slovník (výkladový nebo překladový slovník shromážděného jazykového materiálu)
• Přílohy (před Seznamem literatury) – obrazové přílohy, kopie ukázek textů, dokumentů, dotazníků apod.

Harmonogram posledního semestru studia

Před začátkem semestru, v němž chcete ukončit studium státní zkouškou

V době registrace předmětů pro daný semestr (tj. před jeho začátkem) si zaregistrujte předmět SZZ, který se liší podle studovaného plánu:

• RSb300 – jednooborový studijní plán
• RSb310 – Ruská kulturní studia
• RSb320 – Ruština pro společenskou praxi
• RSb330 – hlavní studijní plán

(Toto je velmi důležité, registrací předmětu dáváte najevo, že plánujete na konci semestru přistoupit k SZZ, a budeme tak s vámi počítat; zároveň studentům zapsaným v předmětu chodí hromadné maily s pokyny.)

Pro poslední semestr studia si také zaregistrujte předměty RSb100 Seminář k bakalářské diplomové práci a RSb200 Bakalářská diplomová práce.

TIP! Před začátkem semestru si zkontrolujte kontrolní šablonu (tj. průchod studiem: Informační systém → Student → Kontrola průchodu studiem), zda máte splněny podmínky pro přistoupení k SZZ (resp. že je během semestru splníte).

Do 31. 10. nebo 31. 3.

Podle toho, zda je váš poslední semestr podzimní, či jarní, si před uvedenými daty zkontrolujte, zda máte v IS MU uvedeno finální zadání bakalářské práce, tj. zda je vyplněn český i anglický název práce tak, jak se v ní opravdu objeví, a zda je uveden alespoň stručný popis diplomového úkolu a základní literatura. Pokud máte pochybnosti, zda je vše v pořádku, obraťte se na svého vedoucího práce nebo na správce rozpisu témat (Mgr. Zbyněk Michálek).

(Pokud nemáte zadánu práci v IS MU v agendě rozpisy, nebude možné vám otevřít archiv závěrečné práce a nebudete ji moci odevzdat.) 

Do 30. 11. nebo 30. 4.

Do uvedeného data odevzdáte bakalářskou práci. To se provádí naplněním archivu závěrečné práce, kam uložíte nejen její finální text, ale vyplníte anotaci a klíčová slova česky a anglicky.

Dále nejpozději následující pracovní den odevzdáte dva výtisky práce v pevné nebo kroužkové vazbě na sekretariátu Ústavu slavistiky (případně vedoucímu práce).

Zhruba 14 dní před začátkem zkouškového období

Přihlaste se v předmětu SZZ k vypsanému termínu zkoušky.

(Tímto krokem znovu potvrdíte zájem přistoupit k SZZ; pokud tak neučiníte, bude to pro nás znamení, že jste si během semestru zájem o SZZ rozmysleli, nebo vám plány zkřížily nějaké komplikace. V takovém případě vyčkejte, až budete mít splněny podmínky pro postup do dalšího semestru, a následně požádejte na studijním oddělení o dodatečné zrušení zápisu předmětu SZZ.) 

Nejpozději 5 dní před SZZ

Požádejte svoji studijní referentku na studijním oddělení o vystavení potvrzení o splnění podmínek pro přistoupení k SZZ (potvrzení bude zaznamenáno do ISu, papírová verze se již nevydává).

Rozhodně zajištění potvrzení nenechávejte na posledních chvíli.

POZOR! Bez tohoto potvrzení nebudete k SZZ připuštěni a nebudete ji moci konat!

SZZ (podmínky a průběh)

Zkouška probíhá v několika dnech a zahrnuje písemnou a ústní část. SZZ obsahuje tyto části:

1. Obhajoba diplomové práce

Obhajoby mohou probíhat v samostatném dni, nebo předcházejí ústní zkoušce, případně s ní mohou být spojeny.

Pokyny k obhajobě

2. Písemná část SZZ

a) Praktický jazyk

Písemná část je zaměřena na ověření praktických jazykových znalostí (slovní zásoba, mluvnice, kultivovaný písemný projev). Její součástí je korektura běžného věcného textu, test na porozumění ruskému textu, mluvnický doplňovací test, doplňovací test pro ověření znalosti slovní zásoby, překlad krátkého věcného textu z R do Č a samostatných vět z Č do R.

(Jedná se o rozsah jazykové látky odpovídající povinným předmětům Jazyková cvičení I–VI, Cvičení z ruského pravopisu, Praktická fonetika ruštiny, Základy ruské mluvnice I–II, Konverzace a písemný projev v ruštině I a II.)

Délka trvání: 90 min.

Systém hodnocení: chybové body.

b) Ruská studia

Zkouška ověřuje jednak znalosti klíčových osobností a děl ruské literatury, ruského historického vývoje a ruských reálií, jednak základní orientaci studenta v teorii a systému současného ruského jazyka.

(Rozsah látky je vymezen povinnými předměty Normativní mluvnice I a II, Základy překladatelství, Přehled ruské literatury I–II, Dějiny Ruska, Současné Rusko, Ruské umění a kultura.)

Podrobné informace k písemné části

c) Ruština v obchodní sféře a administrativě

Zkouška ověřuje pasivní i aktivní znalost obchodní ruštiny (terminologie, idiomatiky, normovaných textů).

(Zkouška zahrnuje látku povinných specializačních předmětů Administrativa a obchodní korespondence v ruštině, Ruština v obchodní a podnikatelské sféře I a II, Překlad věcných textů.)

Podrobné informace k písemné části

3. Ústní část SZZ

(Jedná se o finální část SZZ, po jejímž dokončení je komisí stanovena celková známka.)

a) Praktický jazyk

Ústní zkouška z ruského jazyka, která ověřuje systémové znalostí jazyka na základě rozboru písemné části zkoušky a jejíž součástí je dále konverzace na zadané téma. Jedná se o běžná komunikační témata probíraná v jazykových cvičeních a dalších předmětech spojených s výukou praktického jazyka. Konkrétní témata nejsou dopředu stanovena, protože zkouška ověřuje schopnost okamžité reakce v ruském jazyce a schopnost plynule komunikovat. Účelem není vyslechnutí naučených monologů. Ověřuje se znalost jazyka užívaného v běžné životě. Nebude se jednat o témata úzce odborná či specializovaná.

(Rozsah látky je stejný jako u písemné části SZZ.)

b) Ruská studia

Zkouška navazuje na písemnou část a ověřuje znalosti z ruské literatury, dějin a reálií a dále z teorie a systému současného ruského jazyka.

(Rozsah látky je stejný jako u písemné části SZZ.)

Okruhy

c) Ruština v obchodní sféře a administrativě

Zkouška je zaměřena na jazykovou kompetenci a komunikační dovednosti v ruštině v obchodní a společenské sféře.

(Rozsah látky je stejný jako u písemné části SZZ.)

Okruhy