Quo vadis, philologia?

(Elena KREJČOVÁ a Pavel KREJČÍ, Brno: Tribun EU, 2017, ISBN 978-80-263-1178-2, 300 s.)

Publikace představuje z nejrůznějších úhlů problematiku jihoslovanských jazyků, tj. slovinštiny, chorvatštiny, srbštiny, makedonštiny a bulharštiny, a jejich výuky, která spadá do širší sféry studia tzv. „malých“ filologií. Uvedená problematika je nahlížena především z organizačního, pedagogicko-metodologického a translatologického úhlu pohledu. Autorská dvojice si klade otázky, kde se nacházejí současná filologická studia o jihoslovanských jazycích (úvodní texty přibližují mj. vývoj jednotlivých jihoslovanských filologií na FF MU od jejich vzniku po současnost), jaké jsou problémy, s nimiž se potýkají, jaký je stav dnešních univerzitních jihoslovanských filologií (s důrazem na situaci na Masarykově univerzitě v Brně) a snaží se předpovědět, jakým směrem se nejspíš bude výuka inovovat a vyvíjet (určité inovační možnosti jsou přitom v publikaci rovněž popsány). Druhá část knihy se např. věnuje různým typům odborných knih a učebních pomůcek (slovníky, jazykové učebnice, jedna sociolingvistická monografie), onomastické problematice nahlížené z translatologického úhlu pohledu (otázka českých choronym Česko a Čechy a srbských choronym Srbija a Srpska) nebo sociolingvistické analýze jazykové situace a jazykové politiky v Černé Hoře. Jednotlivé kapitoly představující aktualizované, dříve samostatně publikované studie, jsou psány česky, bulharsky a okrajově též srbsky.