Průchod studijním plánem

Před začátkem 3. semestru (2. roku studia)

• V době registrace předmětů pro daný semestr (tj. před jeho začátkem) si zaregistrujte předmět RSn150 Seminář k magisterské diplomové práci I
• Nejpozději před zahájením výuky v semestru (nejlépe před koncem 2. semestru) byste měli mít vybrané, s příslušným vedoucím domluvené a v IS zadané téma diplomové práce
  (informace ke zpracování diplomové práce v roletce níže)

Před začátkem semestru, v němž chcete ukončit studium státní zkouškou

• V době registrace předmětů pro daný semestr (tj. před jeho začátkem) si zaregistrujte předměty:
  • RSn151 Seminář k magisterské diplomové práci II
  • RSn200 Magisterská diplomová práce
  • RSn350 Státní závěrečná zkouška magisterská

(Toto je velmi důležité, registrací předmětu RSn350 dáváte najevo, že plánujete na konci semestru přistoupit k SZZ, a budeme tak s vámi počítat; zároveň studentům zapsaným v předmětu chodí hromadné maily s pokyny.)

TIP! Před začátkem semestru si zkontrolujte kontrolní šablonu (tj. průchod studiem: Informační systém → Student → Kontrola průchodu studiem), zda máte splněny podmínky pro přistoupení k SZZ (resp. že je během semestru splníte).

Do 31. 10. nebo 31. 3.

Podle toho, zda je váš poslední semestr podzimní, či jarní, si před uvedenými daty zkontrolujte, zda máte v IS MU uvedeno finální zadání diplomové práce, tj. zda je vyplněn český i anglický název práce tak, jak se v ní opravdu objeví, a zda je uveden alespoň stručný popis diplomového úkolu a základní literatura. Pokud máte pochybnosti, zda je vše v pořádku, obraťte se na svého vedoucího práce nebo na správce rozpisu témat (Mgr. Zbyněk Michálek).

(Pokud nemáte zadánu práci v IS MU v agendě rozpisy, nebude možné vám otevřít archiv závěrečné práce a nebudete ji moci odevzdat.)

Do 30. 11. nebo 30. 4.

Do uvedeného data odevzdáte diplomovou práci. To se provádí naplněním archivu závěrečné práce, kam uložíte nejen její finální text, ale vyplníte anotaci a klíčová slova česky a anglicky.

Dále nejpozději následující pracovní den odevzdáte dva výtisky práce v pevné nebo kroužkové vazbě na sekretariátu Ústavu slavistiky (případně vedoucímu práce).

Zhruba 14 dní před začátkem zkouškového období

Přihlaste se v předmětu RSn350 Státní závěrečná zkouška magisterská k vypsanému termínu zkoušky.

(Tímto krokem znovu potvrdíte zájem přistoupit k SZZ; pokud tak neučiníte, bude to pro nás znamení, že jste si během semestru zájem o SZZ rozmysleli, nebo vám plány zkřížily nějaké komplikace. V takovém případě vyčkejte, až budete mít splněny podmínky pro postup do dalšího semestru, a následně požádejte na studijním oddělení o dodatečné zrušení zápisu předmětu SZZ.)

Nejpozději 5 dní před SZZ

Požádejte svoji studijní referentku na studijním oddělení o potvrzení splnění podmínek pro přistoupení k SZZ (potvrzení bude zaznamenáno do ISu, papírová verze se již nevydává).

Rozhodně zajištění potvrzení nenechávejte na posledních chvíli!

POZOR! Bez tohoto potvrzení vás nebude možné připustit k žádné části SZZ!

Obecně o diplomové práci

Abyste mohli přistoupit ke státní závěrečné zkoušce v červnu, je třeba odevzdat diplomovou práci do konce dubna. Pokud se konají SZZ také v září, pak se práce pro tento termín odevzdávají do konce června.

Magisterská práce má rozsah minimálně 140 000 znaků (vč. mezer a poznámek pod čarou; naopak se nepočítají přílohy, jako může být slovníček ad.), tj. cca 80 normostran. Zároveň by minimální rozsah neměl být výrazně překročen, běžně práce mívají do 180 000 znaků (100 normostran).

Práce mohou být psány česky i rusky. Užití dalších jazyků je upraveno v Opatření FF MU 9/2020.

V diplomové práci zpracováváte (analyzujete, zkoumáte) určitý vymezený problém. Na jeho řešení se dohodnete s vedoucím práce, s nímž v průběhu psaní konzultujete, jak postupovat a jak vymezený problém odborně řešit.

Kdy volit téma?

Psaní práce se budete věnovat v posledních dvou semestrech studia. Volbu tématu a vedoucího práce je tedy třeba provést nejlépe do konce 2. semestru, nejpozději pak před zahájením výuky v předposledním, zpravidla 3. semestru, kdy je třeba oslovit potenciálního vedoucího práce.

S přípravou tématu vám může pomoci volitelný předmět RJv010 Obsahové a technické aspekty přípravy diplomové práce, vyučovaný v podzimním semestru.

Jak si téma vybrat?

• na základě vlastního zájmu o určitý předmět, téma nebo tematickou oblast, s nimiž jste se během studia setkali,
• podle osoby vyučujícího, pod jehož vedením byste chtěli závěrečnou práci psát,
• výběrem z agendy Rozpisy v IS MU,
• inspirací v katalogu závěrečných prací (podle pracoviště, oboru nebo klíčových slov: https://is.muni.cz/thesis/)

Rámcová témata diplomových prací specializace Ruština se zaměřením na překladatelství:

• komentovaný překlad uměleckého díla
• historie překladu a recepce zvoleného autora či uměleckého díla
• problematika překladu uměleckého díla do češtiny
• problematika překladu uměleckého díla do ruštiny
• problematika ruské recepce překladů české literatury
• problematika české recepce překladů ruské literatury
• komentovaný překlad odborného textu
• kritická analýza překladu odborného textu
• lingvistická a translatologická analýza odborné terminologie konkrétní vědní (profesní) oblasti
• komentovaný překlad publicistického textu
• kritická analýza překladu publicistického textu
• komentovaný překlad filmových titulků k dokumentárním filmům

Oslovení vedoucího práce

Než oslovíte potenciálního vedoucího práce, zkuste se zamyslet nad několika otázkami:

• jaký bude cíl a aktuálnost vaší práce (co a proč chci zjistit?)
• jaká je hypotéza (co předpokládám, že zjistím?)
• jaký je objekt výzkumu (s jakým materiálem budu pracovat?)
• jaké postupy pro jeho zpracování využijete.

Popřemýšlejte, který z pracovníků ústavu/externistů by mohl práci vést. Diplomovou práci mohou vést všichni vyučující na MU. Vyloučeni nejsou ani odborníci v daném oboru z jiných akademických nebo neakademických pracovišť, kteří mají požadovanou kvalifikaci v oboru. Přednostně volte jako vedoucí práce interní pracovníky Ústavu slavistiky FF MU (https://slavistika.phil.muni.cz/o-nas/lide).

Externisté mohou vést závěrečné práce, ale důrazně doporučujeme volbu tématu i vedoucího konzultovat s garantem oboru.

Počítejte s tím, že se může někdy stát, že oslovený vedoucí odmítne vést vaši práci, protože má již hodně diplomantů, takže budete muset oslovit někoho dalšího.

Zpracování diplomové práce

1. Formální náležitosti

Základní pokyny ke zpracování diplomových prací jsou uvedeny na stránkách fakulty, kde je dostupná také šablona pro úpravu práce. Využití šablony je sice dobrovolné, avšak šablona řeší většinu záležitostí spojených s úpravou práce. Kromě nové šablony vytvořené na základě jednotného vizuálního stylu MU je na stránkách k dispozici také starší verze fakultní šablony.

Závěrečné práce v rámci programu Ruská studia se vždy odevzdávají tištěné jednostranně.

Náležitosti formální úpravy textů (např. použité písmo, jeho velikost, řádkování apod.) a je možné upravit či změnit po dohodě s vedoucím práce.

Ruské texty, bibliografické údaje použité literatury a zdrojů je možné v rusistických pracích ponechávat v azbuce (cyrilici), tj. není třeba je transliterovat. Stejně tak není nutné překládat do češtiny citace z rusky psané sekundární literatury a zdrojů (s výjimkou prací, kde je překlad součástí diplomového úkolu).

2. Bibliografické odkazy a poznámky pod čarou

Zde uváděná podoba bibliografických údajů vychází z oborových zvyklostí a není povinná (lze používat např. zápis podle normy ISO 690). Dle povahy práce je závazně stanovena po dohodě s vedoucím práce.

Seznam literatury se uvádí na konci práce, nečísluje se a je řazen abecedně.

V případě uvádění pramenů psaných jak latinkou, tak cyrilicí se položky v různých grafických systémech uvádějí v rámci příslušného dílčího seznamu zvlášť podle odpovídajícího abecedního pořádku (nejprve se uvádějí položky psané v jazyce práce).

Citace mohou mít následující podobu:

• monografie: NOVÁK, P. – NOVÁKOVÁ, P.: Aktuální otázky současné jazykovědné a literárněvědné slavistiky. Brno: Vydavatelství 5P, 2006, 320 s. ISBN X-123-456-789-0.
• článek v časopise: NOVÁK, P.: Aktuální otázky současné jazykovědné a literárněvědné slavistiky. Slovanské jazyky, 2006, č. 6, s. 1–10. ISSN 1234-5678.
• příspěvek ve sborníku: NOVÁK, P.: Aktuální otázky současné jazykovědné a literárněvědné slavistiky. In: NOVÁKOVÁ, P. (ed.): Slovanské jazyky. Brno: Vydavatelství 5P, 2006, s. 1–10. ISBN X‑123-456-789-0.
• URL: <www.aktualni-otazky.cz/jazykovedne>. [online]. [cit. 01.12.2006].

Ostatní online materiály se citují jako monografie či článek, vždy s uvedením data posledního přístupu (např. NOVÁK, P.: Aktuální otázky současné jazykovědné a literárněvědné slavistiky. Slovanské jazyky, 2006, č. 6. ISSN 1234-5678. <www.aktualni-otazky.cz/jazykovedne>. [online]. [cit. 01.12.2006].)

Na bibliografii lze odkazovat pomocí poznámek pod čarou s plnou citací díla (pro opakované citace se používá zavedených zkratek ibidem, týž, tamtéž apod.) nebo pomocí bibliografických odkazů, tj. v textu se v závorce uvádí příjmení autora a vročení díla, případně příslušné strany textu.

3. Rozsah

• Minimální rozsah je stanoven na 140 000 znaků (cca 80 normostran).
• Není stanoven maximální rozsah práce, ale není žádoucí výrazné překročení minimálního rozsahu (zpravidla diplomové práce mívají do 180 000 znaků, tj. 100 ns).
• Rozsah se vždy počítá včetně mezer a poznámek pod čarou.
• Do minimálního rozsahu se nezapočítávají případné přílohy práce (dotazníky, obrazové přílohy, kopie textů a dokumentů apod.).
• V případě, že tématem práce je komentovaný překlad uměleckého, odborného nebo publicistického textu, je doporučený rozsah překládaného textu 35.000 – 50.000 znaků (cca 20 – 30 normostran). Text předlohy pro překlad se do rozsahu práce nazapočítává.

4. Jazyk

• Práce může být napsána v jazyce českém nebo ruském.
• Užití dalších jazyků je upraveno v Opatření FF MU 9/2020.
• Práce napsaná v češtině musí obsahovat ruské resumé (tj. stručný konspekt celé práce) v rozsahu nejméně 5000 znaků (cca 3 normostrany). A naopak rusky psané práce musí obsahovat české resumé o stejném rozsahu.

5. Povinné a nepovinné části práce

Závaznými částmi práce jsou:

• Titulní list (česky, včetně názvu práce)
• Prohlášení o původnosti práce
• Obsah
• Úvod (téma, cíl práce, zvolený postup zpracování, nástin struktury práce)
• Vlastní text práce (podle zaměření práce může jít o souvislý text členěný do jednotlivých kapitol, nebo může být text rozčleněn na obecně teoretickou a speciální/materiálovou část apod.)
• Závěr (souhrn získaných poznatků s vytyčením základních jevů, zejména vzhledem k zadání a cílům práce v rozsahu cca 2–3 normostran)
• Cizojazyčné resumé (ruské v případě, že práce je psána česky, a naopak české, je-li práce psána rusky; v rozsahu alespoň 5000 znaků)
• Seznam literatury (zvlášť se případně uvádějí):
• Excerpované texty (jejich event. zkratky v abecedním pořádku a veškeré další bibliografické údaje)
• Slovníky
• Použitá sekundární literatura
• Internetové zdroje

Nepovinnými částmi práce mohou být:

• Poděkování (za Prohlášením o původnosti práce).
• Věcný nebo jmenný rejstřík (za Seznamem literatury) – abecední seznam pojmů, jazykových jednotek, termínů nebo jmen s odkazem na příslušné strany textu.
• Slovník (výkladový nebo překladový slovník shromážděného jazykového materiálu)
• Přílohy (před Seznamem literatury) – předloha pro překlad, obrazové přílohy, kopie ukázek textů, dokumentů, dotazníků apod.

RUSKÁ STUDIA – Ruština se zaměřením na překladatelství

(problémové okruhy k státní závěrečné zkoušce)

SZZ obsahuje tyto části:

3. Obhajoba diplomové práce
4. Praktický ruský jazyk – písemná a ústní zkouška z ruského jazyka ověřující znalosti lexika a gramatiky a schopnosti kultivovaného písemného a ústního projevu v ruském jazyce.
   
   • Písemná část zkoušky:
     Esej v ruštině (konspekt + čistopis) na jedno ze čtyř stanovených témat, probíraných v kurzech Praktického jazyka. Přibližný rozsah – cca 2 stránky (400–500 slov). U písemné zkoušky lze používat vlastní tištěné slovníky (jakékoliv).
     Předpokládaný čas: 90 minut
   • Ústní zkouška:
     1. Ověření systémových praktických i teoretických znalostí jazyka na základě písemné části zkoušky a na základě přečteného českého článku publicistického nebo informativního charakteru,
     2. konverzace na zadané téma.
5. Překladatelství ruského jazyka – písemná a ústní zkouška. Ústní zkouška ověřuje znalosti z teorie překladu, analýzy textu a diskursu, česko-ruské ekvivalence, stylistiky.
   Písemná část zkoušky spočívá v překladu tří ze čtyř textů (uměleckého, publicistického, odborného a komerčního) z ruštiny do češtiny.
6. Ruská studia – ústní zkouška ověřuje orientaci studenta v ruské literatuře a kultuře a jejich historických souvislostech

Překladatelství ruského jazyka (ústní část)

– ústní zkouška ověřuje znalosti z teorie překladu, analýzy textu a diskursu, česko-ruské ekvivalence, stylistiky.

A) Teorie překladu (česky)

1. Všeobecná teorie překladu (základní pojmy a problémy v teorii i praxi překladu, překladatelská sdružení, druhy překladu, teorie o nepřeložitelnosti, problematika ekvivalence a adekvátnosti)
2. Procesní translatologie (jednotky překladu, mezitextové operace při překládání, překladové transformace, překladové univerzálie)
3. Speciální teorie překladu (specifika překládání jednotlivých typů a žánrů textů, teorie ústního a písemného překladu, různé typy tlumočení, strojový překlad, CAT, moderní technologie v praxi, jazykové korpusy a další IT podpora, audiovizuální překlad, lokalizace)
4. Historie translatologie, překladu a překládání (problematika překladu od počátku písemnictví do 20. stol., problematika překladu Bible, vybrané teorie překladu 21. století, historie překladu v Rusku, historie překladu v Českých zemích)
5. Aplikovaná translatologie (praktické aspekty překladu, etika, získávání zakázek, cenotvorba, podnikatelské začátky…)

B) Základy stylistiky (rusky)

1. Основные направления стилистических исследований
2. Основная классификация функциональных стилей и внутристилевая дифференциация функциональных стилей
3. Научный стиль речи. Основные черты
4. Официально-деловой стиль и его жанровые разновидности
5. Публицистический стиль. Подстили публицистического стиля и их жанровая дифференциация
6. Художественный стиль среди других функциональных стилей
7. Церковно-религиозный стиль как новая функциональная разновидность современного русского литературного языка

C) Анализ текста и дискурса

1. Текст и дискурс
2. Категории текстуальности (основные понятия)

D) Otázky rusko-české ekvivalence (česky)

1. Typologické srovnání slovní zásoby R a Č (různá míra syntetičnosti a analytičnosti v tvoření pojmenování, podíl původní a přejaté slovní zásoby v obou jazycích)
2. Základní typy lexikální ekvivalence ve slovní zásobě R a Č
3. Hlavní problémy rusko-české ekvivalence v oblasti syntaxe (asymetrické větné konstrukce, vyjadřování bytí a vlastnění, slovesné kondenzátory (polovětné útvary), slovosled)

Překladatelství ruského jazyka (písemná část – překlad)

Překlad tří ze čtyř textů (uměleckého, odborného, publicistického a komerčního) vždy v rozsahu přibližně jedné normostrany z ruštiny do češtiny. Volba tří ze čtyř druhů textu k překladu je ponechána na samotném studentovi. K práci na překladu lze použít jak PC v počítačové pracovně, tak vlastní notebook, případně obojí. Kromě vlastního notebooku lze používat i vlastní tištěné slovníky či jiné příručky a všechny veřejně dostupné elektronické překladatelské nástroje a informační zdroje, případně vlastní slovníkové databáze, jako při běžné překladatelské činnosti. Není dovolen žádný (tedy ani elektronický) kontakt se třetími osobami (e-mail, sociální sítě, přítel na telefonu apod.). Předlohu pro překlad budete mít k dispozici v tištěné i elektronické podobě. Doba trvání zkoušky: 3 hodiny (60 minut na každý text).

Ruská studia

– ústní zkouška probíhá primárně rusky, zkouší se však i znalost českého odborného vyjadřování a české terminologie a česko-ruský srovnávací kontext.

1) Специфические черты русского мира (государство, культура и литература / Specifické rysy ruského světa (stát, kultura a literatura)
2) Главные этапы развития русской культуры, искусства, литературы и языка художественной литературы (11–21 века) / Hlavní etapy vývoje ruské kultury, umění a literatury a jazyka krásné literatury (11.–21. století)
3) Золотой и серебряный века русской культуры, искусства и литературы / Zlatý a stříbrný věk ruské kultury, umění a literatury
4) Три течения русской культуры и их отношения (1922–1991): советская эмигрантская, самиздатовая / Tři proudy ruské kultury a jejich vztahy (1922–1991): sovětská, exilová, samizdatová
5) Жанровая структура русской литературы / Žánrová struktura ruské literatury
6) Особенности русского романа в европейском контексте / Zvláštnosti ruského románu v evropských souvislostech
7) Канон русского романа (наиболее значительные произведения с конца 18 века по современность) / Kánon ruského románu (nejvýznamnější díla od 18. století po současnost)
8) Теория стиха, прозы и драмы и русская литература / Teorie verše, prózy a dramatu a ruská literatura
9) Советский мир и его политика и культура / Sovětský svět a jeho politika a kultura
10) Русские общественные реформы (18–21 вв.) / Ruské společenské reformy (18.–21. století)
11) Современная русская культура и литература с конца 20 века по современность / Současná ruská kultura a literatura od konce 20. století po současnost
12) Литературные и художественные направления в Росиии 18–21 вв. / Literární a umělecké směry v Rusku 18.–21. století
13) Выдающиеся личности русской филологии 19 и 20 веков / Významné postavy ruské filologie 19. a 20. století
14) Основные этапы чешско-русских культурных и литературных отношений / Základní etapy česko-ruských kulturních a literárních vztahů
15) Русская литература в мире и ее чешские переводчики / Ruská literatura ve světě a její čeští překladatelé

Výběr literatury:

CLARK, Katerina. Sovětský román: dějiny jako rituál. přel. Vít Schmarc. Vydání první. Praha: Academia, 2015. 411 stran. ISBN 9788020024039.

POSPÍŠIL, Ivo. Ruský román znovu navštívený. 1. vyd. Brno: Nadace Universitas, Akademické nakladatelství CERM, Nakladatelství a vydavatelství NAUMA, 2005. 209 s. Edice Scientia. ISBN 80-7204-423-0.

HODROVÁ, Daniela. Hledání románu : kapitoly z historie a typologie žánru. Vyd. 1. V Praze: Československý spisovatel, 1989. 275 p.

HRABÁK, Josef. Čtení o románu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 327 s. 16.

BACHTIN, Michail Michajlovič. Román jako dialog : Voprosy literatury i estetiki (Orig.). Vyd. 1. Praha: Odeon, 1980. 479 s.

GRAČOV, Andrej: Zkáza Sovětského svazu. Grada. Praha 2017.

FITZPATRICKOVÁ, Sheila: Ruská revoluce. CPress, Brno 2017.

CLARK, Katerina. Moskva, čtvrtý Řím : stalinismus, kosmopolitismus a vývoj sovětské kultury 1931-1941. Přel. Petruška Šustrová. Vydání první. Praha: Academia, 2016.

Dějiny Ruska 20. století. Eds: Andrej Borisovič Zubov, přel. Libor Dvořák - Zuzana Soukupová. Vydání první. Praha: Argo, 2015.

RAM, Harsha.: The Imperial Sublime: a Russian Poetics of Empire. University of Wisconsin Press 2003.

POSPÍŠIL, Ivo. Areál a filologická studia. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 154 s. ISBN 9788021064744. Digitální knihovna FF MU.

SVATOŇ, Vladimír. Z druhého břehu : (studie a eseje o ruské literatuře). Vyd. 1. Praha: Torst, 2002. 603 s. ISBN 80-7215-179-7.