Vyšel sborník Mladá slavistika 5

Soubor příspěvků Mladá slavistika V je již v pořadí osmým ročníkem publikace, která reflektuje výsledky práce mladých badatelů, doktorandů a doktorandek působících na Ústavu slavistiky Masarykovy univerzity. V letošním svazku najdeme celkově osm příspěvků tematicky zaměřených na problematiku dotýkající se slovanských jazyků a literatur. Nechybí témata klasická i nová nebo nově nastíněná.

Svazek otevírá příspěvek Jany Demelové, jehož stěžejním tématem je problematika aterminologie z oblasti příbuzenských vztahů s ohledem na lokální varianty a specifikum v západoslovanských a jihoslovanských jazycích. Zuzana Dupalová popisuje a interpretuje vybraná lžidimitrijovská dramata vzniklá v západní Evropě (v Itálii, Španělsku a v Anglii) a zkoumá, jaký vliv zanechalo náboženské přesvědčení spisovatele na látce jím napsaného dramatu. O paralelách mezi finským a srbským eposem z období romantismu pojednává příspěvek Elišky Jiráňové. Autorka poukazuje na společné a odlišné rysy eposů, navíc neopomíjí ani české prostředí, kde se zmiňovaným eposům věnoval překladatel Josef Holeček.

Vznik, vývoj a fungování Strossmayerovy jihoslovanské knihovny, která v meziválečném Československu značnou mírou přispěla k rozvoji československo-jugoslávských vztahů, zachycuje příspěvek Kateřiny Kolářové. Město Novosibirsk a jeho obraz v současné ruské literatuře zkoumá ve svém příspěvku Světlana Olegovna Michálková. Město autorka vnímá ze dvou aspektů – fyziologického a psychologického, jejichž srovnáním pozorujeme ve zkoumaných dílech posun důrazu. Příspěvek Lenky Odehnalové je věnován vztahu Ruska a západní Evropy z pohledu F. M. Dostojevského. Na základě zkoumání jeho esejů Zimní poznámky o letních dojmech a polyžánrového díla Deník spisovatele autorka poukazuje na specifikum v Dostojevského vnímaní Západu a také na terminologii, kterou v uvedených dílech používá.

Isabela Vaverková se v příspěvku zaměřila na soudní proces s knězem Nikolajem Nikolajevičem Ryžkovem, který v českém prostředí působil na počátku 20. století. Autorka zkoumá reakce na zatčení kněze a průběh soudního procesu v dobovém tisku. Soubor příspěvků uzavírá Karolína Velšová s příspěvkem zaměřeným na klasicistní komedii D. I. Fonvizina Недоросль (v překladu A. Kurše Maminčin mazánek) a její inscenace v Divadle bratří Mrštíků v letech 1959–1989. Autorka se pokouší odpovědět na otázku, jaké místo a funkci v českém prostředí měla tato ruská komedie v období tzv. divadelního stalinismu.

Společným jmenovatelem příspěvků mladých badatelů je komparativní přístup k vybraným tématům, jenž vytváří platformu pro hledání a nacházení nových poznatků. Věříme, že soubor, jenž držíte v rukou, přispěje k dalšímu zkoumání uvedených slavistických témat.